Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stanovy MRS, o.s.

3. 2. 2013

STANOVY
Moravského rybářského svazu

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1 Základní ustanovení

  1. Moravský rybářský svaz (dále jen Svaz) je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Svaz je právnickou osobou.
  2. Názvem tohoto sdružení je:
    Moravský rybářský svaz
    Sídlem Svazu je Brno, Soběšická 83, 614 00
    IČO Svazu je: 00 43 41 59
  3. Svaz vznikl odštěpením od Českého rybářského svazu, a to na základě vůle místních organizací ČRS, působících na území někdejšího Jihomoravského kraje, které se rozhodly založit vlastní sdružení.
  4. Působnost Svazu se vztahuje na území Moravy v územním rozsahu místních organizací uvedených v příloze těchto stanov a rybářských revírů, v nichž byl Svazu či jeho místním organizacím povolen výkon rybářského práva.

§ 2 Poslání Svazu

Posláním Svazu je zejména:

  1. Sdružovat občany k výkonu rybářského práva v rybářských revírech ve smyslu právních předpisů o rybářství.
  2. Podílet se na ochraně přírody a životního prostředí.
  3. Podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže na úseku rybářství, ochrany přírody a životního prostředí.
  4. Rozvíjet a popularizovat rybářský sport.

§ 3 Výkon rybářského práva

Výkon rybářského práva povolují Svazu a jeho organizačním složkám příslušné orgány státní správy rybářství.

§ 4 Úkoly Svazu a jejich plnění

  1. V rámci svého poslání plní Svaz zejména tyto úkoly:
    1. řádně hospodaří v rybářských revírech, v nichž mu byl povolen výkon rybářského práva, plní stanovené podmínky a hospodářské ukazatele a soustavně pečuje o zvelebování rybářství na těchto revírech
    2. v zájmu řádného hospodaření v rybářských revírech zřizuje a provozuje rybníky a zvláštní rybochovná zařízení
    3. zajišťuje ochranu rybářství v rybářských revírech a rybnících, zejména ochranu ryb a jiných vodních živočichů před nepříznivými vlivy a před škodlivými zásady lidí, jakož i ochranu rybářských zařízení. Za tím účelem navrhuje příslušným orgánům státní správy rybářství ustanovení rybářské stráže. V případě potřeby může zajišťovat výkon působnosti rybářské stráže na profesionálním základu.
    4. usiluje o čistotu vod a ekologickou udržitelnost vodních společenstev, zajišťuje prevenci proti vlivům škodlivým rybářství a podílí se na odstraňování jejich následků
    5. vyrábí rybí násady pro zarybňování rybářských revírů, v nichž mu byl povolen výkon rybářského práva.
    6. vyrábí rybí násady a tržní ryby za účelem jejich prodeje
    7. provozuje jinou hospodářskou a obchodní činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy a s posláním Svazu
    8. umožňuje svým členům podílet se na výkonu rybářského práva, zejména na sportovním rybolovu a rozvíjí jejich zájem o rybářství a o rozšiřování jejich znalostí v tomto oboru
    9. získává a organizuje mládež pro svazovou činnost, umožňuje jí podílet se na výkonu rybářského práva a zajišťuje její odborné vedení a výchovu
    10. zajišťuje zvyšování odborné a kulturní úrovně svých členů a funkcionářů, vede své členy k respektování právních předpisů, k ochraně přírody a k účasti na obecně prospěšných činnostech
    11. podílí se na rozvoji a popularizaci rybářského sportu, zejména na organizaci sportovních soutěží v lovu ryb udicí (LRU) a rybolovné technice (RT) na všech organizačních stupních, včetně reprezentace České republiky
  2. K plnění svých úkolů Svaz mimo jiné:

    1. využívá efektivních forem společného hospodaření a rybolovu
    2. zřizuje anebo získává do svého vlastnictví či nájmu rybníky k chovu násad a generačních ryb, zřizuje a provozuje zařízení pro umělý chov ryb a jiná rybochovná zařízení
    3. propaguje, popularizuje a pomáhá uvádět do praxe nejnovější poznatky v oboru rybářství
    4. organizačním složkám Svazu i jeho členům poskytuje odborné služby, včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů
    5. zřizuje poradní sbory a komise jako pomocné orgány složené z odborníků
    6. organizuje školení, přednášky, besedy, zájezdy, exkurze, soutěže a výstavy
    7. zajišťuje odbornou přípravu svých členů i jiných zájemců za účelem splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku a na základě příslušného pověření vydává osvědčení o získané kvalifikaci
    8. zřizuje rybářské kroužky pro nezletilé členy
    9. spolupracuje s odbornými časopisy v oboru rybářství, případně vydává vlastní periodické a jiné publikace
    10. spolupracuje se státními orgány, politickými stranami a spolky ve všech oblastech souvisejících s posláním Svazu, zejména v otázkách ochrany rybářství, přírody a životního prostředí
    11. spolupracuje s Českým rybářským svazem, s dalšími rybářskými subjekty a s odbornými rybářskými institucemi, především za účelem rozvoje sportovního rybářství
    12. navazuje a rozvíjí přátelské vztahy se zahraničními rybářskými institucemi. V rámci spolupráce s těmito institucemi uskutečňuje výměnné návštěvy, účastní se mezinárodních akcí a sám takové akce pořádá.
    13. zakládá obchodní společnosti pro specializovanou vnitrozemskou i zahraniční obchodní činnost

§ 5 Členství

  1. Členství ve Svazu je dobrovolné.
  2. Členové Svazu jsou řádní, nezletilí a čestní.
  3. Za řádného člena Svazu může být přijata fyzická osoba starší 18 let s trvalým či dlouhodobým pobytem na území České republiky (občan Evropské unie s povolením k trvalému či přechodnému pobytu).
  4. Za nezletilého člena Svazu může být přijata fyzická osoba s trvalým či dlouhodobým pobytem na územ České republiky (občan Evropské unie s povolením k trvalému či přechodnému pobytu), jež je mladší 18 roků a v roce, v němž se rozhoduje o jejím přijetí, dosáhne věku alespoň 8 roků. O přijetí za nezletilého člena rozhoduje na základě písemné přihlášky výbor místní organizace. Nezletilí členové jsou organizování ve dvou věkových kategoriích, od 8 do 15 let a od 16 do 18 let, bráno po ročnících podle roku, v němž nezletilý člen dosáhne příslušného věku.
  5. Za mimořádné zásluhy o činnost Svazu může být uděleno čestné členství. O udělení čestného členství rozhoduje Svazový výbor.
  6. Získání členství:
    1. o přijetí za řádného člena Svazu rozhoduje výbor místní organizace na základě písemné přihlášky
    2. je-li rozhodnuto o přijetí, vzniká členství zaplacením stanoveného zápisného a členského příspěvku
    3. je-li rozhodnuto o nepřijetí, může se uchazeč odvolat k členské schůzi, která rozhodne s konečnou platností
    4. nezletilý člen nabývá řádné členství v první den kalendářního roku, v němž dosáhne 18 let věku
  7. Člen může být organizován jen v jedné místní organizaci Svazu. Přestoupit do jiné organizace může za souhlasu přijímající organizace, po doložení splnění členských povinností v původní místní organizaci.
  8. Členství ve Svazu zaniká:
    1. úmrtím člena
    2. vystoupením člena
    3. zrušením členství pro nezaplacení členského příspěvku
    4. vyloučením člena

§ 6 Práva a povinnosti členů Svazu

  1. Řádní členové mají právo:
    1. účastnit se na členských schůzích projednání všech otázek týkajících se Svazu a hlasovat o nich
    2. volit a být voleni do orgánů Svazu
    3. obracet se s dotazy, návrhy a stížnostmi na orgány Svazu
    4. požadovat na schůzích od funkcionářů pravidelné zprávy o činnosti místní organizace a o svazové činnosti vůbec
    5. požívat výhod členů Svazu a podílet se na užívání společných věcí a zařízení, v rozsahu a způsobem upraveným rozhodnutím Svazového výboru
    6. účastnit se podniků a akcí pořádaných Svazem
    7. na vydání povolenky k lovu při splnění podmínek § 6 odstavce 5
    8. vystoupit ze Svazu
  2. Nezletilí a čestní členové mají táž práva jako členové řádní, vyjma práva hlasování na členských schůzích (§ 6 odst.1 písm. a) a práva volit a být voleni do orgánů Svazu (§ 6 odst.1 písm. b).
  3. Řádní členové a nezletilí členové mají především povinnost:
    1. dodržovat obecně závazné právní předpisy o rybářství, jakož i bližší podmínky výkonu rybářského práva stanové v povolence k lovu
    2. řídit se Stanovami a dalšími svazovými předpisy a plnit povinnosti uložené orgány Svazu
    3. vystříhat se všeho, co by narušovalo dobrovolnou kázeň, zásady slušnosti a vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a rybářskými organizacemi
    4. při lovu ryb a jiných vodních organizmů mít u sebe rybářský lístek, povolenku k lovu a členskou legitimaci a kontrolnímu orgánu je na požádání předložit
    5. osobní pracovní činností se podílet na činnosti Svazu. Ženy, děti a mládež do 15 let, starobní důchodci, držitelé průkazu ZTP a ZTTP mohou být od pracovní povinnosti osvobozeni. O zproštění pracovní povinnosti a jeho rozsahu rozhoduje výbor místní organizace. Člen, který ze závažných důvodů nemůže svou pracovní povinnost splnit, může namísto ní poskytnou náhradu v penězích. Minimální rozsah pracovní povinnosti a minimální výše peněžní náhrady je určena Statutem výkonu rybářského práva na revírech MRS (dále jen Statut). Místní organizace jsou oprávněny stanovit podle svých podmínek vyšší rozsah pracovní povinnosti a výši peněžní náhrady. Použití peněžních prostředků získaných z peněžních náhrad upravuje Statut
    6. dbát o zvýšenou ochranu životního prostředí
    7. platit členské příspěvky, a to do konce února běžného roku
    8. odpovědně vykonávat funkce, do nichž byli zvoleni.
  4. Čestní členové mají tytéž povinnosti jako členové ostatní, vyjma povinností uvedených v odst. 3 písm. f), h) a ch).
  5. Podmínky pro vydání povolenky k lovu jsou:

    1. uhrazený členský příspěvek
    2. platný rybářský lístek
    3. splněná pracovní povinnost v předchozím roce
    4. řádně vyplněný a včas odevzdaný záznam o docházce k vodě a přehled o úlovcích včetně sumáře úlovků, a to pro každou vydanou povolenku

§ 7 Kárná opatření

  1. Za porušení povinností, stanovených v § 6 odst. 3, může být členům a funkcionářům uloženo některé z těchto kárných opatření:
    1. napomenutí
    2. nevydání nebo dočasné odnětí povolenky k rybolovu (zákaz rybolovu na revírech MRS) až na 3 roky
    3. odvolání z funkce
    4. vyloučení ze Svazu

    Vedle sebe je možné uložit pouze odvolání z funkce a některé z ostatních kárných opatření.

  2. O kárných opatřeních rozhodují zásadně orgány té místní organizace Svazu, jejímž je kárně stíhaný členem. Spočívá-li však podstata kárného provinění v porušení předpisů při výkonu rybářského práva sportovním rybolovem, je k vedení kárného řízení příslušna ta místní organizace, která je pověřena hospodařením na revíru, na němž bylo kárné provinění spácháno, a mateřská místní organizace člena je povinna toto kárné opatření respektovat. K projednávání takových kárných provinění, spáchaných v rybářských revírech v přímém obhospodařování Svazu, je příslušná Svazová kárná komise. O uložení kárných opatření podle odst. 1 písm.c) a d) však i v těchto případech rozhoduje orgán té místní organizace, jejímž je kárně stíhaný členem, a to na návrh místní organizace, pověřené hospodařením na revíru, na němž byl přestupek spáchán, případně na návrh Svazové kárné komise.
  3. O kárných opatřeních podle odst.1 písm. a) a písm. b) rozhoduje kárná komise místní organizace, je-li v místní organizaci zřízena, anebo výbor místní organizace, pokud kárná komise zřízena není. V případech uvedených v § 7 odst. 2 věta třetí rozhoduje o těchto kárných opatřeních Svazová kárná komise. O uložení kárných opatření podle odst. 1 písm. c) a písm. d) rozhoduje členská schůze místní organizace. Jde-li o člena, který vykonává funkci ve svazových orgánech, je k uložení kárného opatření podle odst.1 písm. c) příslušný Svazový výbor. Za zvlášť hrubé porušení Stanov, Jednacího řádu a Rybářského řádu Svazu nebo za hrubé porušení pravidel soužití v rámci místní organizace, může být člen ze Svazu vyloučen rozhodnutím výboru místní organizace.
  4. Kárné řízení vede kárná komise místní organizace, je-li v místní organizaci zřízena, anebo výbor místní organizace, pokud kárná komise zřízena není. V případech uvedených v § 7 odst. 2 věta třetí vede kárné řízení Svazová kárná komise. Za účelem objasnění skutkového stavu nařídí jednání, ke kterému musí být kárně stíhaný včas přizván. U tohoto jednání je zpravidla slyšen i ten, kdo kárné provinění zjistil a oznámil, případně i další svědci. Dospěje-li orgán vedoucí kárné řízení k závěru, že je na místě uložení takového kárného opatření, k jehož uložení je podle odst. 3 příslušný jiný orgán, předloží výsledky řízení příslušnému orgánu s návrhem na uložení kárného opatření.
    O uložení kárného opatření musí být vydáno písemné rozhodnutí. To musí obsahovat údaj o tom, kdo a kdy kárné opatření vydal, popis skutku, v němž je kárné provinění spatřováno, konkrétní druh (a při nevydání nebo odnětí povolenky i délku) kárného opatření, odůvodnění a poučení o odvolání. Toto písemné rozhodnutí musí být doručeno kárně stíhanému do vlastních rukou. Proti rozhodnutí o uložení kárného opatření se může kárně stíhaný odvolat ke Kárnému senátu Svazu v patnáctidenní lhůtě ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím místní organizace, jež rozhodnutí vydala.
  5. Kárný senát projedná odvolání kárně stíhaného zpravidla do 30 dnů od obdržení materiálů o přestupku.

    Kárný senát:

    1. odvolání zamítne, byl-li řádně zjištěn skutkový stav věci a uloženo správné a přiměřené kárné opatření
    2. rozhodnutí o uložení kárného opatření zruší a sám ve věci rozhodne, je-li možné nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před Kárným senátem doplněn
    3. rozhodnutí o uložení kárného opatření zruší a věc vrátí orgánu místní organizace k novému projednání a rozhodnutí. Přitom stanoví, jaké úkony je třeba provést. Tyto pokyny jsou pro kárný orgán I. stupně závazné.

    Rozhodnutí Kárného senátu se doručuje písemně kárně stíhanému a orgánu, jenž rozhodoval v I. stupni. Proti tomuto rozhodnutí není již odvolání přípustné.

  6. Rozhodnutí o uložení kárného opatření nabývá účinnosti prvním dnem po marném uplynutí odvolací lhůty či dnem doručení rozhodnutí Kárného senátu, jímž bylo zamítnuto odvolání anebo uloženo kárné opatření.

    Doba od zadržení povolenky při zjištění provinění do doby účinnosti uloženého kárného opatření se započítává do doby odnětí nebo nevydání povolenky v případě uložení kárného opatření podle odst.1 písm.b).

  7. Kárně stíhaný, jemuž bylo účinně uloženo kárné opatření, je povinen zaplatit paušální náhradu nákladů kárného řízení. Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím Kárného senátu podle § 7 odst. 5 písm.a), činí paušální náhrada Kč 200,-Kč a je splatná na účet svazového sekretariátu. V ostatních případech činí tato náhrada 50,- Kč a je splatná na účet té místní organizace, jejíž orgán rozhodl ve věci, případně na účet svazového sekretariátu, rozhodl-li ve věci podle Stanov jako orgán I.stupně orgán Svazu.

    V odůvodněných případech může být kárně stíhaný na svou žádost povinnosti k náhradě nákladů zcela či zčásti zproštěn. O žádosti kárně stíhaného rozhodne příslušný kárný orgán I. stupně rozhodnutím, proti němuž není přípustné odvolání.

  8. Výbor místní organizace, která uložila kárné opatření, je povinen do 15 dnů od účinnosti rozhodnutí o uložení kárného opatření zaslat toto rozhodnutí mateřské místní organizaci kárně postiženého. Stejně tak učiní Kárný senát, bylo-li kárné opatření uloženo jím. Účinné rozhodnutí o uložení kárného opatření je pro mateřskou organizaci kárně postiženého závazné a tato je povinna je respektovat.

    Pokud proti rozhodnutí o uložení kárného opatření nebylo podáno odvolání, je výbor místní organizace, která kárné opatření uložila, povinen toto rozhodnutí zaslat do 15 dnů od nabytí jeho účinnosti Kárnému senátu. Kárný senát eviduje účinně uložená kárná opatření a dbá na to, aby byla vykonána.

  9. Člen může být vyloučen:
    1. za soustavné porušování či za hrubé porušení členských povinností anebo za hrubé porušení zásad slušného soužití v rámci Svazu a místní organizace
    2. pokud se dopustí jednání mařícího výkon kárného opatření
    3. byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody

    Byl-li člen z členství ve Svazu vyloučen, nesmí být přijat za člena žádnou místní organizací Svazu před uplynutím 3 roků ode dne účinnosti tohoto kárného opatření.

  10. Kárné opatření lze uložit ve lhůtě do jednoho roku od spáchání kárného provinění, jinak možnost kárného postihu zaniká. Kárné řízení lze zahájit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se příslušná místní organizace o spáchání kárného provinění dozvěděla.
  11. Byla-li při zjištění kárného provinění zadržena povolenka k rybolovu, je kárný orgán I. stupně povinen rozhodnout ve věci do dvou měsíců od jejího zadržení. Nerozhodne-li v této lhůtě a nepožádá-li včas o její prodloužení, je povinen povolenku kárně stíhanému bez zbytečného odkladu vrátit. V případě okolností hodných zvláštního zřetele, požádá-li o to kárný orgán I. stupně v této lhůtě, svou žádost řádně zdůvodní a předloží současně úplný spisový materiál, může Kárný senát rozhodnout o přiměřeném prodloužení doby zadržení povolenky.
  12. Svazový výbor může na žádost kárně postiženého, podanou do třiceti dnů od účinnosti rozhodnutí o uložení kárného opatření, rozhodnout o prominutí či zmírnění kárného opatření, svědčí-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Před svým rozhodnutím si Svazový výbor vyžádá vyjádření Kárného senátu.
  13. Neshledá-li kárný orgán podmínky pro uložení kárného opatření, kárné řízení zastaví. Učiní tak písemným rozhodnutím, které musí obsahovat alespoň stručné odůvodnění a musí být doručeno kárně stíhanému. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Byla-li v souvislosti s kárným řízením zadržena povolenka, kárný orgán ji bez zbytečného odkladu vrátí.

§ 8 Členské legitimace, čestné odznaky a uznání

  1. Členská legitimace je průkazem členství ve Svazu. Vydává ji Svazový výbor, vyhotovuje a členu odevzdává výbor místní organizace Svazu. Při ukončení členství se členská legitimace, která je majetkem Svazu, vrací a ukládá u místní organizace.
  2. Zasloužilým členům uděluje Svaz čestné odznaky a uznání.
  3. Čestné odznaky mohou být uděleny i jiným osobám a orgánům i organizacím zasloužilým o Svaz a rybářství.

§ 9 Náhrady funkcionářům

  1. Funkce ve Svazu jsou čestné.
  2. Za práce spojené s výkonem funkce přísluší nárok na odměny upravené zvláštními předpisy místní organizace.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE SVAZU

§ 10 Zásady organizace

  1. Svaz se člení na:
    1. místní organizace
    2. svazové orgány
  2. Organizační struktura Svazu, jakož i vnitrosvazový život se uskutečňují na zásadách decentralizace, vnitrosvazové demokracie a jednoty organizačního seskupení.
    1. Základem Svazu jsou místní organizace s vlastní právní subjektivitou, které se dobrovolně sdružily ve Svaz a v rozsahu vymezeném těmito Stanovami přenesly na Svaz část své suverenity.
    2. Vnitrosvazová demokracie dává všem členům stejná práva a stejné povinnosti. Toutéž zásadou se řídí i místní organizace a jejich začlenění do Svazu.
    3. Místní organizace vzájemně nemohou zasahovat do své působnosti mimo rámec Stanov, Jednacího řádu a přenechaných rybářských revírů.
    1. Usnesení Svazových orgánů jsou závazná pro všechny místní organizace a jejich členy.
    2. Místní organizace i jednotliví členové mají právo obracet se k vyšším orgánům s náměty, připomínkami a kritikou.
    3. Svazové orgány jsou povinny respektovat stanovenou působnost místních organizací. Místní organizace, jejich orgány a funkcionáři jsou povinni respektovat Svaz jako celek a zdržet se jakéhokoliv jednání, jež by bylo v rozporu se zájmy Svazu anebo by obcházelo působnost Svazu a jeho orgánů vymezenou Stanovami.
  3. Orgány Svazu se při jednání řídí zásadou kolektivního rozhodování:

    1. Orgány Svazu jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a rozhodují prostou většinou hlasů přítomných členů, není-li dále stanoveno jinak.
    2. Přijaté usnesení je závazné pro všechny členy Svazu.
    3. Orgány Svazu jsou obsazovány volbou. V průběhu volebního období mohou být orgány Svazu doplněny náhradníky tam, kde podle těchto Stanov dochází k jejich volbě. Náhradníci nastupují do orgánu v pořadí, v jakém byli zvoleni. Jinak náhradníkům přísluší hlas poradní. Nelze-li uvolněné místo v orgánu obsadit náhradníkem, provede se doplnění kooptací. O kooptaci rozhoduje orgán, který má být doplněn. Při nejbližší příležitosti musí o tom podat zprávu příslušnému orgánu (u místních organizací členské schůzi, u Rady Svazovému výboru).
  4. V případě porušení zásad organizace Svazu jednáním orgánu může příslušný orgán Svazu:

    1. uložit napomenutí
    2. navrhnout uložení kárného opatření odpovědným funkcionářům a pozastavit až do rozhodnutí výkon jejich funkce
  5. Pokud členská schůze rozhodne v rozporu s obecně závazným právním předpisem, s těmito Stanovami, s Jednacím řádem, se Statutem výkonu rybářského práva na rybářských revírech MRS nebo s Bližšími podmínkami výkonu rybářského práva MRS, je Svazový výbor oprávněn takové rozhodnutí zrušit. Svazová Rada může činnost takového rozhodnutí až do rozhodnutí Svazového výboru pozastavit.
  6. Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu. Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové, kteří jsou osobami blízkými ve smyslu ust. § 116 občanského zákoníku.
  7. Výkon funkce v orgánech Svazu a jeho organizačních složkách je neslučitelný s podnikáním v oboru rybářství.
  8. Funkční období všech orgánů Svazu je tříleté. Funkce však zanikne až zvolením nového orgánu.
  9. Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jejich jednání upravuje Jednací řád.

§ 11 Místní organizace

  1. Místní organizace je základním článkem Svazu. Sdružuje členy zpravidla v územním obvodu jedné nebo více obcí. V územním obvodu může být podle potřeby i více místních organizací. Místní organizace plní úkoly v rámci Stanov zcela samostatně. V zásadních otázkách celosvazového významu a ve vzájemné koordinaci jsou řízeny Svazovým výborem a Radou.
  2. Ke vzniku místní organizace je zapotřebí souhlasu Svazového výboru. Návrh na zřízení místní organizace předkládá tomuto orgánu přípravný výbor zájemců s řádným odůvodněním. Do ustavující členské schůze jedná jménem vznikající místní organizace přípravný výbor. Návrh na zřízení místní organizace bude Svazovým výborem projednáván za předpokladu, že:
    1. ke vzniku nové místní organizace nedojde štěpením ze stávajících místních organizací
    2. přípravný výbor zájemců předloží odůvodnění vzniku nové místní organizace s ověřenou podpisovou listou zájemců s minimálním počtem 100 členů
    3. vznikem nové místní organizace nedojde k vynucenému dělení stávajícího revíru Svazu
    4. vznikem nové místní organizace nedojde k požadavkům na dělení majetku stávajících místních organizací
    1. Místní organizace vyvíjí činnost vyplývající z poslání Svazu, plní veškeré úkoly na základě vlastního plánu a rozpočtu a hospodaří na přenechaných rybářských revírech. Místní organizace má přímé zastoupení ve Svazovém výboru. Má právo vznášet připomínky, návrhy a kritiku ke Svazovému výboru, Radě a svazovému sekretariátu.
    2. Místní organizace má vlastní právní subjektivitu a je vlastníkem veškerého majetku, který ji byl předán nebo který sama získala.
    3. K převodu obchodního podílu v obchodní společnosti, včetně prodeje akcií, jakož i k převodu nemovitého majetku, který místní organizace získala do svého vlastnictví za použití svazových prostředků, a dále k vložení takového majetku do základního kapitálu obchodní společnosti, k zatížení takového majetku zástavním právem či věcným břemenem a k jeho pronájmu je třeba předchozího souhlasu Svazového výboru a schválení členskou schůzí příslušné místní organizace. K rozhodnutí členské schůze je v tomto případě třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů.
  3. Místní organizace Svazu s rozsáhlou členskou základnou nebo působící v územním obvodu více obcí mohou v zájmu úspěšného plnění úkolů a lepšího styku se členy zřizovat místní skupiny. Místní skupiny nemají právní subjektivitu.
  4. Místní organizace se může rozdělit, sloučit s jinou místní organizací nebo rozpustit, usnese-li se na tom členská schůze. K přijetí rozhodnutí je v těchto případech zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů.
  5. Místní organizace zaniká rovněž rozhodnutím Svazového výboru o jejím zrušení, je-li činnost místní organizace v rozporu s právním řádem a těmito Stanovami, anebo není-li místní organizace po delší dobu schopna plnit své poslání a úkoly.
  6. Právním nástupcem zaniklé místní organizace je Svaz. O tom, jak bude naloženo s majetkem a se závazky zaniklé organizace, rozhodne na návrh Rady Svazový výbor.

§ 12 Orgány místní organizace a její odborný aparát

Orgány místní organizace jsou:

    1. členská schůze, schůze zástupců místních skupin
    2. výbor
    3. předsednictvo výboru
    4. kontrolní a revizní komise
    5. kárná komise
  1. Místní organizace mohou za účelem plnění svých úkolů zřizovat odborný aparát sestávající z pracovníků, kteří mohou být k místní organizaci v pracovním poměru či jiném pracovněprávní vztahu.

§ 13 Členská schůze

  1. Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace.
  2. Členské schůze svolává výbor místní organizace podle potřeby, nejméně jednou ročně (výroční členská schůze), anebo mimořádně, požádá-li o to písemně alespoň polovina členů místní organizace nebo Svazová rada. Členská schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů místní organizace. Nedostaví-li se ve stanovenou dobu potřebný počet členů, koná se jednání o 20 minut později a v tomto případě je členská schůze schopna se usnášet i při nesplnění podmínky přítomnosti nadpoloviční většiny.
  3. Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech místní organizace a kontroluje plnění usnesení orgánů místní organizace a Svazu, případně kárné komise.

    Členská schůze zejména:

    1. projednává a schvaluje výroční zprávu výboru, účetní závěrku a zprávu kontrolní a revizní komise (výroční členská schůze)
    2. projednává a schvaluje plán činnosti místní organizace a její rozpočet na běžný rok (výroční členská schůze)
    3. usnáší se na návrzích pro Svazové orgány
    4. volí a odvolává členy a náhradníky výboru a kontrolní a revizní komise
    5. volí delegáty na Sjezd svazu
    6. rozhoduje o uložení kárných opatření podle § 7 odst. 1 písm. c, d)
    7. rozhoduje o zřízení místních skupin
    8. rozhoduje o rozdělení, sloučení či rozpuštění místní organizace
    9. rozhoduje o všech významných ekonomických aktivitách místní organizace, např. o založení obchodní společnosti nebo vstupu do obchodní společnosti, o převodu obchodního podílu atd. K takovým rozhodnutím je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů.
    10. rozhoduje o zřizování odborného aparátu místní organizace i jednotlivých funkčních míst a o způsobu jejich odměňování.
  4. Výroční členská schůze se koná nejpozději do konce měsíce března. Datum konání musí být výborem místní organizace nejméně 15 dní předem oznámeno svazovému sekretariátu.
  5. Za podmínek upravených v § 18 odst. 7 může členskou schůzi nahradit schůze delegátů.

§ 14 Výbor

  1. Výbor řídí činnost místní organizace mezi zasedáními členských schůzí.
  2. Výbor se skládá z pěti až sedmnácti členů a ze dvou až šesti náhradníků. Je volen členskou schůzí.
  3. Výbor volí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu, místopředsedu, jednatele a podle potřeby i předsednictvo výboru a další funkcionáře.

    Není-li rybářský hospodář ustanovený do funkce na základě obecně závazných právních předpisů o rybářství pro rybářský revír obhospodařovaný místní organizací členem výboru této místní organizace, má právo účastnit se schůzí jejího výboru s hlasem poradním.

  4. Schůze výboru svolává předseda nejméně jednou za dva měsíce. Výbor zajišťuje plnění všech úkolů organizace, pokud nepatří do působnosti členské schůze nebo výroční členské schůze. Hospodaří se svěřeným majetkem v souladu se Stanovami a dalšími závaznými předpisy Svazu.
  5. Výbor je schopný se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina členů. K platnosti usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů výboru.
  6. Mimořádné a neodkladné záležitosti patřící do působnosti výboru, může zařídit předseda a jednatel. Jejich opatření musí být dodatečně schváleno výborem.
  7. Výbor podává zprávy o své činnosti členské schůzi, které je zodpovědný. V rámci interních směrnic podává potřebné informace svazovému sekretariátu jako podklad pro kontrolní, evidenční a řídící činnost Svazové rady a Svazového výboru.
  8. Výbor rozhoduje o odměnách funkcionářů.
  9. Výbor vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce, zejména rozhoduje o přijímání zaměstnanců, o jejich odměně a o rozvazování pracovněprávních vztahů.

§ 15 Předsednictvo výboru

  1. Tam, kde je to účelné, může místní organizace zřídit předsednictvo výboru. Předsednictvo se skládá zpravidla z předsedy, místopředsedy, jednatele, účetního a rybářského hospodáře.
  2. Předsednictvo řídí činnost místní organizace mezi schůzemi výboru. Rozhoduje o naléhavých záležitostech a předkládá svá rozhodnutí ke schválení výboru. K přijetí usnesení je třeba souhlasu většiny všech členů předsednictva výboru.
  3. Předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla však jednou za měsíc. Schůze předsednictva svolává a řídí předseda výboru.
  4. Předsednictvo pravidelně podává výboru zprávy o své činnosti.

§ 16 Kontrolní a revizní komise

  1. Kontrolní a revizní komise je dozorčím orgánem místní organizace, nezávislým na výboru či předsednictvu místní organizace.
  2. Kontrolní a revizní komise je volena členskou schůzí. Skládá se ze tří až pěti členů a jednoho až dvou náhradníků. Na ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
  3. Kontrolní a revizní komise podle potřeby, nejméně však jednou za půl roku, provádí revizi hospodaření místní organizace. Každé čtvrtletí provádí revizi pokladní hotovosti, z toho nejméně jednou revizi náhlou.
  4. Kontrolní a revizní komise projednává finanční hospodaření místní organizace, hospodářský plán a plán úkolů na běžný rok, vyjadřuje se k nim a jejich plnění kontroluje. O výsledcích své činnosti informuje výbor a podává písemné zprávy členským schůzím. Souhrnnou písemnou zprávu o činnosti za celý rok předkládá výroční členské schůzi, jíž je za plnění svých úkolů odpovědná.
  5. Členové kontrolní a revizní komise mají právo zúčastnit se schůzí výboru s hlasem poradním. Předseda kontrolní a revizní komise nebo jím pověřený člen této komise se zúčastňuje schůzí výboru a předsednictva výboru s hlasem poradním. Na všechny schůze výboru a předsednictva výboru musí být předseda zván.
  6. Ve své činnosti se kontrolní a revizní komise řídí obecně závaznými předpisy a pokyny Svazové kontrolní a revizní komise. Sleduje dodržování obecně závazných právních předpisů a Stanov v činnosti organizace.

§ 17 Kárná komise

  1. Členská schůze může rozhodnout o zřízení kárné komise.
  2. Kárná komise je kárným orgánem místní organizace, nezávislým na členské schůzi a výboru místní organizace.
  3. Kárná komise se skládá ze tří až pěti členů a dvou náhradníků, volených členskou schůzí. Členové kárné komise volí na ustavujícím zasedání ze svého středu předsedu.
  4. Kárná komise je schopna se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  5. Kárná komise vede kárné řízení v I. stupni. V případech vymezených Stanovami rozhoduje o kárných opatřeních, v ostatních případech předkládá věc příslušnému orgánu s návrhem na opatření. O své práci informuje výbor místní organizace. Za svou činnost odpovídá členské schůzi. Výroční členské schůzi předkládá zprávu o činnosti.

§ 18 Místní skupiny

  1. Místní skupiny vznikají především v místních organizacích s širokou členskou základnou nebo s působností na územním obvodu více obcí.
  2. O vzniku místních skupin rozhoduje členská schůze místní organizace. Dojde-li ke vzniku místních skupin, pak každý člen místní organizace musí být zároveň členem některé z jejich místních skupin.
  3. Místní skupina nemá právní subjektivitu. Místní organizace má právo a povinnost řídit a kontrolovat činnost místních skupin a nese za ně odpovědnost.
  4. Místní organizace může pověřit místní skupiny některými svými úkoly.
  5. Vlastní činnost místní skupiny řídí výbor, který volí členská schůze místní skupiny. Výbor má tři až pět členů. Ze svého středu volí předsedu, jenž je zpravidla členem výboru místní organizace. Není-li členem výboru místní organizace předseda místní organizace, je jím jiný člen výboru místní skupiny.
  6. Výbor místní skupiny je za svou činnost odpovědný výboru místní organizace.
  7. V místních organizacích, v nichž jsou zřízeny místní skupiny, lze místo členských schůzí konat schůze delegátů. Delegáti jsou voleni na členských schůzích místních skupin v počtu odpovídajícím principu poměrného zastoupení.
  8. O zrušení místních skupin rozhoduje členská schůze místní organizace, případně schůze delegátů. K rozhodnutí o zrušení je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů, případně delegátů.

§ 19 Svazové orgány

  1. Svazovými orgány jsou:
    1. sjezd
    2. svazový výbor
    3. svazová rada
    4. svazová kontrolní a revizní komise
    5. kárný senát
    6. svazová kárná komise
  2. Základním úkolem svazových orgánů je řídit a koordinovat činnost místních organizací, vytvářet předpoklady k provádění výkonu rybářského práva na úrovni odpovídající soudobým podmínkám a chránit a prosazovat zájmy Svazu a jeho organizačních složek.

§ 20 Sjezd

  1. Sjezd je vrcholným orgánem Svazu.
  2. Sjezd se schází jednou za tři roky. Svolává jej Svazový výbor. Mimořádný Sjezd svolává Svazový výbor v případě, usnese-li se na tom dvoutřetinovou většinou všech hlasů, nebo žádá-li o to většina místních organizací.
  3. Sjezd tvoří delegáti, zvolení v místních organizacích. Sjezd řídí pracovní předsednictvo, zvolené delegáty Sjezdu. Svolání řádného Sjezdu oznámí Svazový výbor nejméně tři měsíce před termínem Sjezdu a uvede jeho program. Delegáti obdrží materiály řádného Sjezdu nejméně jeden měsíc před jeho konáním. Sjezd je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů, není-li stanoveno jinak.
  4. Do působnosti Sjezdu náleží zejména:
    1. schvalovat jednací řád Sjezdu
    2. stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu
    3. volit a odvolávat Svazovou radu, Svazovou kontrolní a revizní komisi a Kárný senát
    4. usnášet se o přijetí, změnách a doplňcích Stanov
    5. jednat a usnášet se o zprávách a návrzích Svazového výboru a Svazové kontrolní a revizní komise
    6. schvalovat zprávy o činnosti a hospodaření Svazu, a to po slyšení Svazové kontrolní a revizní komise
    7. usnášet se o zásadních otázkách, týkajících se rozsahu společné účasti na výkonu rybářského práva v rybářských revírech
    8. usnášet se o zásadních záležitostech hospodářské povahy
    9. usnášet se o rozpuštění Svazu či o jeho sloučení s jiným sdružením

§ 21 Svazový výbor

  1. Svazový výbor je řídícím orgánem Svazu mezi dvěma zasedáními Sjezdu. Řídí a usměrňuje činnost všech organizačních složek Svazu.
  2. Svazový výbor sestává z předsedů, místopředsedů či jednatelů (statutárních orgánů) místních organizací a počet jeho členů odpovídá počtu místních organizací Svazu.
  3. Nemohou-li se předseda, místopředseda ani jednatel místní organizace zúčastnit jednání Svazového výboru osobně, mohou svým zastoupením písemně pověřit jiného člena výboru místní organizace.
  4. Člen Svazového výboru si může po předchozím projednání na sekretariátu Svazu přizvat k jednání Svazového výboru hosty.
  5. Úkolem Svazového výboru je zejména:

    1. připravit a svolávat Sjezd a zabezpečovat plnění jeho usnesení
    2. dávat směrnice pro činnost Svazové rady a kontrolovat jejich plnění
    3. schvalovat návrh ročního pracovního plánu a rozpočtu Svazu, po vyjádření Svazové kontrolní a revizní komise
    4. schvalovat výroční zprávy o činnosti, účetní závěrku a rozdělení tržeb za svazové povolenky místním organizacím, po vyjádření Svazové kontrolní a revizní komise
    5. hospodařit s majetkem Svazu
    6. stanovit výši členských příspěvků a zápisného i část příspěvků, které místní organizace odvádějí Svazu k úhradě celosvazových nákladů
    7. rozhodovat o odvoláních, podaných proti rozhodnutí Svazové rady
    8. rozhodovat o založení, sloučení, splynutí, rozdělení či zrušení obchodních společností s účastí Svazu
    9. udělovat svazová vyznamenání
    10. projednávat a předkládat sjezdu návrhy na úpravu způsobu společného výkonu rybářského práva na rybářských revírech Svazu
    11. zřizovat pro potřebu místních organizací svazové fondy
    12. ustavovat svazový sekretariát
    13. rozhodovat o odměnách funkcionářů Svazu
    14. vydávat další svazové předpisy (§ 31)
    15. rozhodovat o udělení čestného členství
    16. rozhodovat o opatřeních podle § 7 odst. 3 a § 10 odst. 6
    17. rozhoduje o zrušení usnesení členské schůze místní organizace za podmínek upravených těmito Stanovami
  6. Svazový výbor se schází čtyřikrát do roka, pokud okolnosti nevyžadují další mimořádná zasedání. Schůze svolává předseda Svazové rady nejméně 15 dní předem, s návrhem programu jednání. Předseda je povinen svolat schůzi Svazového výboru, pokud o to požádá nejméně třetina místních organizací. Jednání řídí předseda, případně jiný předsedou pověřený člen Svazové rady. Svazový výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů.
  7. Svazový výbor je za svou činnost odpovědný Sjezdu.

§ 22 Svazová rada

  1. Svazová rada je výkonným orgánem Svazu.
  2. Svazová rada se skládá z devíti členů, volených Sjezdem. Na ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu, místopředsedu a hospodáře. Předseda Svazové rady je současně předsedou Svazu.
  3. Svazová rada řídí činnost mezi zasedáními Svazového výboru podle jeho usnesení a pokynů. Rozhoduje o všech otázkách, které nejsou vyhrazeny Sjezdu nebo Svazovému výboru. Za podmínek upravených Stanovami rozhoduje o pozastavení účinnosti usnesení členské schůze.
  4. V naléhavých případech může Svazová rada podmíněně rozhodnout i o věcech, příslušejících do působnosti Svazového výboru. Rozhodnutí však musí předložit Svazovému výboru na jeho nejbližší schůzi ke schválení.
  5. Svazová rada disponuje peněžními prostředky podle rozpočtu.
  6. Svazová rada zajišťuje, aby byl Svaz v rámci svého poslání a podle těchto Stanov poskytoval místním organizacím všestrannou pomoc, zejména v oblasti rybářské, vodoprávní a společenské problematiky, a v tomto duchu řídí a usměrňuje činnost svazového sekretariátu.
  7. Svazová rada vykonává práva společníka v obchodních společnostech založených Svazem.
  8. Svazová rada se schází nejméně 1x za měsíc. Svolává ji předseda. Svazová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  9. Za svou činnost Svazová rada odpovídá Svazovému výboru.

§ 23 Svazová kontrolní a revizní komise

  1. Svazová kontrolní a revizní komise je nejvyšším dozorčím orgánem Svazu.
  2. Svazová kontrolní a revizní komise se skládá z jedenácti členů a dvou náhradníků, volených Sjezdem. Členové kontrolní a revizní komise volí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu.
  3. Svazová kontrolní a revizní komise je orgánem nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
  4. Svazová kontrolní a revizní komise projednává plán hospodářské činnosti a rozpočet Svazu na běžný rok, vyjadřuje se k nim a jejich plnění kontroluje nejméně jednou za půl roku. Metodicky řídí činnost kontrolních a revizních komisí místních organizací. Nejméně jednou za tři roky provádí periodickou revizi hospodaření a činnosti místních organizací. Soustavně kontroluje plnění usnesení Sjezdu. Na žádost Svazového výboru, případně Svazové rady provádí i jiné kontroly jak v působnosti Svazu, tak i v místních organizacích.
  5. O výsledcích svých kontrol informuje Svazový výbor a Svazovou radu s návrhy na opatření.
  6. Svazová kontrolní a revizní komise je za svou činnost odpovědna Sjezdu, jemuž předkládá souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za celé funkční období s příslušnými návrhy.
  7. Členové Svazové kontrolní a revizní komise mají právo zúčastnit se zasedání Svazového výboru s hlasem poradním. Předseda Svazové kontrolní a revizní komise nebo jím pověřený člen této komise se zúčastňuje zasedání Svazového výboru a Svazové rady s hlasem poradním. Na všechna zasedání Svazového výboru a Svazové rady musí být předseda zván.

§ 24 Kárný senát

  1. Kárný senát je odvolacím kárným orgánem Svazu, nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
  2. Kárný senát se skládá z pěti členů a dvou náhradníků, volených Sjezdem. Členové Kárného senátu volí na ustavujícím zasedání ze svého středu předsedu.
  3. Kárný senát je schopen se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři jeho členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  4. Kárný senát rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí o uložení kárného opatření. Eviduje účinně uložená kárná opatření a dbá na to, aby tato rozhodnutí byla vykonána. Za svou činnost kárný senát odpovídá Sjezdu, jemuž předkládá souhrnnou zprávu za celé funkční období.

§ 25 Svazová kárná komise

  1. Svazová kárná komise je kárným orgánem organizace Svazu, nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
  2. Svazová kárná komise se skládá ze tří až pěti členů a dvou náhradníků, volených Svazovým výborem. Členové svazové kárné komise volí na ustavujícím zasedání ze svého středu předsedu.
  3. Svazová kárná komise je schopna se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  4. Svazová kárná komise vede v I. stupni kárné řízení o kárných proviněních, jejichž podstata spočívá v porušení předpisů při výkonu rybářského práva, a které byly spáchány v rybářských revírech v přímém obhospodařování Svazu. V případech vymezených Stanovami rozhoduje o kárných opatřeních, v ostatních případech předkládá věc příslušnému orgánu s návrhem na opatření. Eviduje účinně uložená kárná opatření a dbá na to, aby tato rozhodnutí byla vykonána. O své práci informuje Svazovou radu. Za svou činnost odpovídá Svazovému výboru, jemuž předkládá roční zprávu o své činnosti.

§ 26 Svazový sekretariát

  1. Svazový sekretariát je administrativním pracovištěm Svazového výboru.
  2. Svazový sekretariát sestává z pracovníků, jež jsou ke Svazu v pracovním poměru či v jiném pracovně-právním vztahu.
  3. Vedoucím sekretariátu je tajemník, který za svou činnost odpovídá Radě. Jemu jsou podřízení odborní referenti a administrativní pracovníci. Úkoly zaměstnavatele vůči pracovníkům sekretariátu, jakož i případným jiným zaměstnancům Svazu, plní Svazová rada.
  4. Ve vztahu k místním organizacím má svazový sekretariát především tyto úkoly:

    1. evidence a vzájemná koordinace místních organizací
    2. realizace finančních vztahů v rámci svazových předpisů
    3. metodické řízení a poradenská činnost v rámci jejich hospodaření na rybářských revírech
    4. zajišťování rybích násad
    5. provádění nebo zajištění vyžádaných odborných konzultací
    6. provádění nebo zajištění vyžádaného právního zastoupení
    7. obstarávání vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti
  5. V rámci celosvazové činnosti má svazový sekretariát především tyto úkoly:

    1. zastupování a ochrana rybářských a Svazových zájmů v celospolečenském dění
    2. uplatňování Svazových zájmů při tvorbě příslušných právních norem
    3. zajišťování vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti
    4. spolupráce s odbornými pracovišti a odborníky v rybářství za účelem zkvalitňování výkonu rybářského práva
    5. činnost informativní a publikační
    6. řízení a kontrola obchodních společností zřízených Svazem
  6. Na potřebné konzultace se pro pracovníky sekretariátu zřizují poradní sbory, složené jednak z rybářských odborníků, jednak z odborně zdatných členů místních organizací. Počet těchto poradních sborů a jejich členů, jakož i rozsah působnosti je upraven samostatným předpisem.
  7. Pracovníci sekretariátu nemohou být členy Svazového výboru a Svazové rady.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 27 Hospodaření a majetek Svazu

  1. Svaz a místní organizace hospodaří podle vlastního rozpočtu. Hospodaření místních organizací se řídí obecně závaznými právními předpisy a je zcela samostatné a nezávislé na hospodaření Svazu.
  2. Svaz i místní organizace sestavují vlastní rozpočet a účetní závěrku a podávají daňová přiznání dle příslušných právních předpisů.
  3. Svaz i místní organizace získávají finanční prostředky zejména:

    1. z členských příspěvků (členství, zápisné, úhrada za nesplněnou pracovní povinnost)
    2. z dalších plateb od členů souvisejících se získáním členství ve Svazu (úhrady za odborné školení a náklady s ním spojené)
    3. z výnosů vlastního hospodaření (prodej násadových ryb jiným složkám Svazu na zarybňování sportovních revírů a rybochovných zařízení, za ceny dle platného ceníku Svazu)
    4. z podílů z příjmu za povolenky na zarybňování rybářských revírů
    5. z vlastní obchodní činnosti (prodej rybích násad a rybářských produktů dalším subjektům)
    6. ze státních a svazových příspěvků
    7. z náhrad poskytnutých za škody na rybářských revírech a rybochovných zařízeních
    8. z dalších zdrojů (sponzorské dary, atd.)
  4. Výši členských příspěvků stanovuje Svazový výbor. Ten také stanoví, jakou část příspěvků odvádějí místní organizace vyššímu orgánu Svazu.

§ 28 Způsobilost Svazu a jeho organizačních složek k právním úkonům, jejich jednání a zastupování

  1. Svaz a jednotlivé jeho místní organizace:

    1. vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající
    2. mohou nabývat práv a zavazovat se, pokud to není v rozporu s plněním jejich úkolů podle těchto Stanov a v rozporu se zájmy Svazu
  2. Jménem Svazu jednají ve všech věcech předseda, místopředseda, hospodář a tajemník sekretariátu (statutární orgány Svazu). Každý z nich je oprávněn jednat jménem Svazu samostatně. Pouze tam, kde je obecně závazným právním předpisem, těmito stanovami, jednacím řádem či jinými vnitřními předpisy Svazu předepsána písemná forma, je k jednání jménem Svazu třeba podpisu alespoň dvou z těchto funkcionářů.
  3. Jménem místní organizace jednají ve všech věcech předseda, místopředseda a jednatel (statutární orgány místní organizace). Každý z nich je oprávněn jednat jménem místní organizace samostatně. Pouze tam, kde je obecně závazným předpisem, těmito stanovami, jednacím řádem či jinými vnitřními předpisy Svazu předepsána písemná forma, je k jednání místní organizace třeba podpisu alespoň dvou z těchto funkcionářů.
  4. Jménem Svazu je oprávněn jedna i jiný člen Svazové rady, jménem místní organizace i jiný člen jejího výboru, a to na základě písemného pověření podepsaného statutárními orgány.
  5. Oprávnění jednat za Svaz a za místní organizaci vzniká též na základě plné moci. Plná moc musí být písemná a musí v ní být vymezen rozsah zmocnění.

§ 29 Informování členstva

  1. K projednávání důležitých otázek za účelem zvýšení informovanosti členské základny svolává Svaz podle potřeby aktivy funkcionářů místních organizací. Obdobné aktivy svolává též Svazová kontrolní a revizní komise.
  2. Svaz vydává podle možností vlastní periodikum.
  3. Usnesení orgánů týkající se členů, jakož jiné závažné skutečnosti, jsou členům oznamovány dopisy, členskými zprávami, oběžníkem a jiným vhodným způsobem.

§ 30 Zánik Svazu

  1. Svaz zanikne, usnese-li se Sjezd tříčtvrtinovou většinou přítomných delegátů na jeho rozpuštění či na jeho sloučení s jiným občanským sdružením.
  2. Svaz může též zaniknout pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR o jeho rozpuštění.
  3. S majetkem Svazu při jeho zániku se naloží podle rozhodnutí Sjezdu.

§ 31 Další svazové předpisy

Dalšími závaznými předpisy MRS jsou:

  1. Jednací řád
  2. Statut výkonu rybářského práva na rybářských revírech MRS
  3. Bližší podmínky výkonu rybářského práva na rybářských revírech MRS
  4. Organizační řád svazového sekretariátu MRS

§ 32 Změny ve stanovách Svazu

Nezbytné změny ve Stanovách, jejichž potřeba vyplyne z obecně závazných právních předpisů či z rozhodnutí státních orgánů, může v období mezi Sjezdy provést Svazový výbor s tím, že je potvrdí nejbližší Sjezd.

§ 33 Přechodná ustanovení

Změna spodní věkové hranice pro přijetí nezletilého člena v § 5 odstavce 4 na počátek roku, v němž dosáhne věku osmi roků, přijatá V. sjezdem Moravského rybářského svazu, konaným dne 9. října 2004, nabývá účinnosti 1. ledna 2005.